Královéhradecké
Zelenenoviny.cz

Soukromý Ptačí park Josefovské louky vznikl v roce 2006 poblíž Josefovské pevnosti u Jaroměře ve východních Čechách. Má umožnit návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje a současně zpřístupnit území lidem a umožnit jim obdivovat krásu přírody. Páteří parku je unikátní sto let starý závlahový systém Metuj, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Právě tyto louky ČSO s pomocí stovek jednotlivých dárců vykupuje a buduje na nich tůně i velké vodní plochy, které zajistí potravu ptákům a životní prostor řadě ohrožených druhů bezobratlých.

V červenci tohoto roku sem na deset dnů přijeli dobrovolníci z celé republiky. Ochránci přírody přijeli pomáhat s údržbou travin a opravou ohrad pro divoké koně. Nejdůležitější náplní letošního tábora byla práce, ve volném čase se pak věnovali pozorováním a ochranou obojživelníků a ptáků. 

Redakčně upraveno

Zdroj: Český rozhlas Hradec Králové

Zdroj foto: Pixabay

Krkonoše jsou turisty velmi vyhledávanou lokalitou. Negativními dopady turistické oblíbenosti je však množství odpadků, které po sobě turisté v parku zanechávají. Těch nevhodně se chovajících výletníků není sice mnoho, ale při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o krkonošskou přírodu rozhodně na místě. Každoročně se zde proto konají sběračské akce, aby následky chování neslušných turistů a návštěvníků Krkonoš napravily. 

Dvě stovky pracovníků Správy KRNAP a dobrovolníků závěrem minulého týdne vyrazily na turistické cesty vedoucí Krkonošemi s cílem vysbírat pohozené odpadky. Výsledkem je 3,8 t nasbíraného odpadu, který skončí na skládce.

Sběrači vyrazili na turistické trasy, které strážci vytipovali jako vhodné pro sběr odpadků. Kromě okolí cest se očisty dočkala také některá místa mimo turistické cesty, jako například okolí frekventovaných silnic nebo břehy potoků a řek. Kromě běžných odpadků, jakými jsou plechové či plastové obaly od nápojů, jsme uklidili množství automobilových součástek, dokonce i jedno staré, v lese pohřbené auto. V místech kamionové dopravy se naši kolegové setkávali se zahozenými PET lahvemi naplněnými lidskou močí. Nešvarem, který registrujeme v poslední době častěji, než dříve, jsou psí exkrementy zabalené do igelitového sáčku a odhozené do lesa.

Akce Čisté Krkonoše, kterou Správa KRNAP dvakrát ročně organizuje, ukazuje na jeden ze zlozvyků člověka jako hosta v přírodě: zatímco přinést si občerstvení do hor není problém, odnést odlehčené prázdné obaly s sebou někteří návštěvníci za samozřejmost nepovažují. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá 4 týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let. V horách proto více než kde jinde platí, že co si s sebou do přírody přineseme, musíme také zase odnést.

Podzimní akce Čisté Krkonoše proběhne v termínu 18.-19. září 2020.

Redakčně upraveno

Zdroj: KRNAP

Zdroj foto: Pixabay

Čertova zahrádka se nazývá skalnatá rokle na východním svahu Studniční hory, která představuje jednu z nejcennějších krkonošských botanických lokalit. Dolní část pak končí na dně Obřího dolu. Jedná se o jediné místo v Krkonoších, kde roste chráněný koniklec jarní a kopyšník tmavý. Dále zde roste např. lilie zlatohlávek, náprstník velkokvětý či kriticky ohrožená kapradina jinořadec kadeřavý. Letos proběhl odborný monitoring této lokality, jehož výsledky jsou více než uspokojivé. 

Letos odborníci v návaznosti na běžící projekt Monitoring současného rozšíření květeny cévnatých rostlin Krkonoš provedli komplexní botanický průzkum s horolezeckým zajištěním. Při této výjimečné příležitosti se k výzkumníkům připojili i geologové z České geologické služby, kteří provedli odběr vzorků hornin pro jejich analýzu.

„Lze říci, že v současné chvíli Čertova zahrádka představuje jeden z posledních relativně málo prozkoumaných ostrovů uprostřed intenzivně probádané krkonošské přírody. Zřejmě posledním botanikem, který prozkoumal celou rokli, byl Josef Šourek v 50. letech,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Výstupem dvoudenního náročného monitoringu bude soupis zjištěných druhů vyšších rostlin na lokalitě, včetně vymapování výskytu vybraných vzácných a ohrožených druhů a vyjasnění celkových geologických poměrů,“ upřesnil Böhnisch.

Čertova zahrádka se nachází v Obřím dole v I. zóně národního parku, kde je vstup mimo turistické značené cesty striktně zakázán. „Ochranu jí poskytuje i její nepřístupnost – to, co z protějšího svahu vypadá jako téměř kolmá stěna zvící několika set metrů, se při pohledu zblízka proměňuje v příkrá pole hrubých pohyblivých sutí a vlhkých, často i rozpadavých skalních stěn,“ říká botanik Správy KRNAP Vojtěch Zavadil. Jedná se o lokalitu, kam právě pro její zranitelnost a zároveň nebezpečnost zbytečně nechodí ani odborníci. „Letošní monitoring je tedy počinem skutečně výjimečným. V nepřístupné části Čertovy zahrádky se nacházejí dobře etablovaná, zdravá a stabilní společenstva, která fungují i jako jakýsi rezervoár daných druhů pro méně stabilní partie pod tím, kde občas dochází v souvislosti s erozí a lavinami ke skalnímu řícení a sesuvům půdy a suti. Z kriticky ohrožených druhů, jejichž výskyt se potvrdil i v horních, nepřístupných partiích rokle, jsme našli, je možno jmenovat zejména lomikámen vstřícnolistý, kuřičku krkonošskou, kostřavu peřestou, sasanku narcisokvětou a kopyšník tmavý. Ve spodní části rokle roste velmi pěkný exemplář jeřábu sudetského,“ popsal první výsledky monitoringu Zavadil.

Unikátní květena Čertovy zahrádky souvisí s její geologií. Nachází se zde výchoz bazické, minerálně bohaté horniny, tradičně označované jako porfyrit. Takových výchozů bazických hornin většího rozsahu je ve vysokých polohách Krkonoš jen několik a všechny hostí unikátní flóru, včetně některých reliktních druhů, jejichž nejbližší populace se nacházejí ve vysokých polohách Alp či v severských oblastech.

V dobách rozkvětu floristiky přibližně do poloviny 20. století byla dostupná místa Čertovy zahrádky dosti podrobně prozkoumána a byla zde učiněna řada významných botanických objevů. Z této ani z pozdější doby se však nedochoval žádný údaj o tom, že by byl proveden také komplexní průzkum míst, která nejsou přístupná bez použití horolezecké techniky. Výjimkou je pouze lokalita s poslední známou dochovanou původní populací koniklece jarního alpínského, která byla od roku 1996 v přibližně desetiletých intervalech tímto způsobem monitorována. Čerstvější údaje o floristických poměrech v horních partiích rokle rovněž chybějí.

I když je vstup na lokalitu veřejnosti zapovězen a nadto značně rizikový, je možno řadu rostlin Čertovy zahrádky včetně koniklece jarního alpínského po předchozím ohlášení vidět a případně i nafotit v genofondové zahradě Správy KRNAP ve Vrchlabí, kde jsou pěstovány za účelem uchování jejich genetického materiálu a umožnění realizace záchranných programů.

Redakčně upraveno

Zdroj: KRNAP

zdroj foto: Pixabay

Lom Strážné je přírodní památkou, nacházející se poblíž obce Strážné v Krkonoších. Předmětem ochrany lomu jsou jak geologické fenomény, tak výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. A právě živočichové zde žijící, především čolci horští a skokani hnědí, byli letos díky suchu ve vážném ohrožení. S jejich záchranou pomohli i hasiči. 

Lom u Hříběcích Bud ve Strážném je díky jezírku, které se na jeho dně tvoří při jarním tání, každoročním trdlištěm obojživelníků. Nejinak je tomu i letos. Bohužel sucho a teplé počasí způsobily, že jezírko se snůškou tisíců vajec obojživelníků téměř vyschlo. Rychlým zásahem strážců a dobrovolných hasičů z Lánova se – doufáme – letošní snůšku podařilo z velké části zachránit.

Jezírko vyhledávají čolci horští, skokani hnědí a další obojživelníci. „Podnikli jsme tento pokus ve snaze zabránit vyschnutí a uhynutí vajíček vzácných obojživelníků v přírodní památce Lom Strážné. Letošní nízká aktivita obojživelníků v Krkonoších je jedním z jasných a silných signálů sucha. Tradiční trdliště jsou mnohde vyschlá a přírodou se neozývá typické skřehotání žab. I když jde o zákrok spíše symbolický, protože takový zásah si nemůžeme dovolit na mnoha dalších žádoucích místech, jde o hezký příklad dobré spolupráce Správy KRNAP s obcí Lánov, obcí Strážné a Sborem dobrovolných hasičů Horní Lánov, který obsluhuje také území Strážného. Všem zapojeným do tohoto zásahu velmi děkuji za velkorysost i za to, že věnovali krkonošské přírodě kus práce a obětovali část svého volného času.“ uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

"Nízkou hladinu jezírka zapříčinilo dlouhotrvající sucho. Během současných teplých dnů lze však očekávat, že vývoj obojživelníků, který je mimo jiné závislý na teplotních podmínkách, teď bude rychlejší a snůšky by se mohly dovyvinout rychleji, než voda opět vyschne," uvedl hydrobiolog Správy KRNAP Adam Bednařík.

„S žádostí o pomoc nás oslovil pan ředitel Böhnisch a nám přišlo smysluplné do této záchranné akce zapojit naši jednotku dobrovolných hasičů z Horní Lánova pod vedením Jaroslava Šedivého. Hasiči do jezírka napustili celou cisternu vody,“ uvedla lánovská starostka Eliška Rojtová. „Věříme, že i malý skutek může znamenat velkou pomoc pro přírodu,“ dodala.
Někdejší kamenolom u Hříběcích Bud byl založen na počátku minulého století právě pro těžbu vápence k výrobě vápna a také mramorových drtí. Po ukončení těžby se lokalita ležící v Krkonošském národním parku stala pro výskyt vzácných druhů horských bylin vázaných na výskyt vápence, zejména orchidejí, přírodní památkou Lom Strážné.

Redakčně upraveno

Zdroj: KRNAP

Zdroj foto: Pixabay

Na Trutnovsku vyrostla nová naučná stezka, přibližující návštěvníkům geologický vývoj a nálezy zkamenělin v oblasti. Stezka má dvě části, první  částje u Medvědí jeskyně, druhá část je na opačné straně pahorku a od Medvědí jeskyně k ní vede pěšina s orientačními značkami.

Návštěvníci Krkonoš se nyní mohou vydat po nové tematické naučné stezce. Smyslem tohoto typu turistické infrastruktury je přitáhnout pozornost návštěvníků k méně známým a turismem méně ohroženým místům v Krkonoších.

 Z projektu Usměrnění návštěvnosti vzhledem k zájmům ochrany přírody – IV. etapa (Registrační číslo projektu: CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_078/0005173) podpořeného Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí vybudovala Správa KRNAP nové návštěvnické místo s lavičkami a cedulemi s informacemi o vápenci, jeho vlivu na okolní přírodu, zpracování a využití. Druhým tématem stezky je Medvědí jeskyně, u které se našly kosti medvěda hnědého a mnoho kostiček netopýrů. Tím je Medvědí jeskyně nejbohatší paleontologické naleziště v Krkonoších.

 „Chceme návštěvníkům ukázat málo známé, ale pěkné místo s krásným příběhem. Vápenec byl důležitý pro lidi v okolních vesnicích, protože se z něj pálilo vápno potřebné na stavbách. Dnes se jedná o lokality s výskytem vzácných – na vápenec vázaných – druhů rostlin a živočichů.“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Krkonošský národní park není pouze o ochraně přírody, ale i historii Krkonoš. Proto v interpretaci místa nemůžeme pominout i lidský faktor,“ dodal ředitel.

 „Informační cedule vznikaly ve spolupráci s Českou speleologickou společností Albeřice. Texty jsme připravili tak jednoduché, aby bylo srozumitelné i pro laiky. Pro toho, kdo se chce dozvědět víc, jsou doplněny QR kódy, které skrývají další informace,“ doplňuje vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP Michal Skalka. „Dlouhé a složité texty návštěvníky spíše odrazují a čte je málokdo. Nechtěli jsme ale ochudit více zvídavé o další zajímavosti,“ dodal Skalka.

Návštěvnické místo Svobodský kras přitahuje turisty tam, kde jich je méně než na hřebenech. Okolí není tak citlivé na poškození, jako krkonošská tundra na hřebenech hor. Je vhodným cílem pro odpolední nedělní vycházku. Má dvě části – jedna je u Medvědí jeskyně, a je vybavená i turistickým přístřeškem. Druhá část je na opačné straně pahorku. Od Medvědí jeskyně k ní vede pěšina s orientačními značkami. Od nádraží ve Svobodě nad Úpou, kde je možné zdarma parkovat, je po žlutě a zeleně značené turistické cestě vzdálené asi 1 km, a návštěvníci vystoupají asi 120 m. 

Redakčně upraveno

Zdroj: KRNAP

Zdroj foto: Pixabay

Vřetenovka krkonošská je 15 mm dlouhý plž dlouho unikající pozornosti, než byl v roce 1967 popsán jako endemický poddruh Krkonoš. Jejím prostředím jsou zdejší staré přírodě blízké listnaté či smíšené lesy v nadmořské výšce 600-800 m, kde je schovaná pod kůrou odumřelých stromů. Nejčastěji byla nalezena na Rýchorách, ale našla se i vysoko v Obřím dole. Po dešti vylézá na povrch a spásá nárosty řas či jiných organismů. Vřetenovka je zařazena v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Na její počest Správa Krkonošského národního parku otevřela novou naučnou stezku. 

Na každé ze sedmi zastávce naučné stezky  je dřevěná informační tabule a také jednoduchý tematický herní prvek (hra, hádanka nebo kvíz), který přiblíží vřetenovku i laikům. Na poslední zastávce je 100x zvětšená vřetenovka, se kterou se děti mohou vyfotografovat a snímek sdílet s kamarády. Některé herní prvky vyžadují spolupráci rodičů a dětí.

Vřetenovčí Hravá naučná stezka vede po zeleně značené turistické cestě po hřebeni mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou nedaleko penzionu Duncan. Měří necelý kilometr a je sjízdná i pro kočárky. Nabízí pohyb, pobavení a poučení pro rodiny s dětmi v místech, kde není horská příroda extrémně ohrožená návštěvností.

Redakčně upraveno

Zzdroj: KRNAP

Zdroj foto: Pixabay