Královéhradecké
Zelenenoviny.cz

Krkonošské louky výrazně přispívají k biologické rozmanitosti krkonošské přírody, vyžadují však pravidelnou péči, která byla v uplynulém století z mnoha důvodů zanedbávána. Aby tomu tak nebylo, vyvíjí správa Krkonošského národního parku velké úsilí o jejich pravidelnou péči, která spočívá především v kosení a úklidu skoseného sena. 

V letošním roce vkročí do své druhé poloviny v současnosti nejrozsáhlejší luční projekt Obnovný management krkonošských luk. V loňském roce jsme ve spolupráci se 46 místními hospodáři zajistili péči o 355 hektarů rozložených po 49 horských lučních enklávách (z těch významnějších např.: Zadni Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky, Sklenářovice).

Každoročně, s příchodem jara, je zapotřebí louky připravit na novou sezonu. Úplně nejdříve se sbírají větve, či celé vývraty, aby následně mohly projet traktory s lučními branami či nastoupit hrabáči s hráběmi. V nižších polohách je možné potkat traktor s lučním válcem. Pomocí jarního vláčení nebo ručního vyhrabávání jsou louky zbaveny polehlé nerozložené stařiny a zarovnány nerovnosti po rytí černé zvěře či krtcích. Vláčení příznivě podporuje vsakování jarní vláhy, rozklad a dostupnost živin, navíc vytváří prostor pro leckdy konkurenčně slabší, zpravidla pěkně kvetoucí a nezřídka chráněné druhy rostlin.

Jarní období je díky své vlhkosti též vhodné k doplnění některých živin, zejména vápníku. Vápník je podstatnou živinou, která rostlinám umožňuje využít ostatní v půdě pevně vázané výživové látky. Na správný a vyvážený jídelníček jsou opět nejcitlivější nejvzácnější druhy rostlin – například orchideje. Pokud jej nemají, neprosperují či zcela mizí. Na místo dříve využívaného dřevného popela je dnes využíván mletý nebo granulovaný dolomitický vápenec. Dolomitický vápenec vedle vápníku obsahuje hořčík, důležitý pro rozvoj kořenů.

Díky systematickému přístupu Správy KRNAP se kontinuálně od devadesátých let daří každým rokem navyšovat rozlohu a zlepšovat kvalitu péče o louky, které po druhé světové válce pozbyly své tradiční hospodáře. Pomalu, těžce, ale přeci jen, opět získáváme ztracené zkušenosti zemědělců, ochranářů, vlastníků pozemků, ale i turistů.

Redakčně upraveno

Zdroj: KRNAP

Zdroj foto: Pixabay

Obyvatelé Královéhradeckého kraje v roce 2020 odevzdali ke zpětnému odběru a recyklaci přes 2 544 tun vysloužilého elektrozařízení. Tím přispěli ke snížení produkce skleníkových plynů o 30 355 tun oxidu uhličitého a omezení těžby o 1 491 248 litrů ropy.

Celkem 49 203 tun starého elektra shromáždil v roce 2020 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů Elektrowin. Podařilo se tak překonat rekordní výsledek z roku 2019, který byl až dosud nejlepší v celé jeho historii. Třetím nejúspěšnějším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra.

Se sběrem starého elektra loni významně pomohli i obyvatelé Královéhradeckého kraje. V přepočtu na obyvatele odevzdal každý z nich průměrně 4,63 kilogramu. Celkem se v kraji vysbíralo 2 544 tun vysloužilých spotřebičů.

Kraj se tak podílel na snížení produkce skleníkových plynů o 30 355 tun CO2, což představuje stejné množství, které pohltí 11 805 vzrostlých smrků. Znamená to také omezení těžby ropy o 1 491 248 litrů, které by byly potřebné k výrobě pohonných hmot do osobního auta pro 55 901 cest na trase Praha – Brno po dálnici D1. Přineslo to rovněž úsporu 15 351 201 kWh elektrické energie, která by zajistila téměř stejný počet mycích cyklů myčky nádobí.

Redakčně upraveno

Zdroj: Královehradecký kraj

Zdroj foto: Pixabay

Zřícenina hradu Vízmburk u Havlovic na Trutnovsku prošla důkladnou rekonstrukcí a nyní je již otevřená návštěvníkům. Nové expozice v zapomenutém a před padesáti lety znovu objeveném hradu nabízejí pohled do života jeho obyvatel v 15. století i postup archeologických prací, během kterých byl hrad doslova vykopán ze země.

Slavnostního otevření hradu po rozsáhlé rekonstrukci, na které se podílel i Královéhradecký kraj, se zúčastnilo přes 500 lidí. Mezi nimi nechyběla ani náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

„Občanské sdružení Vízmburk odvedlo od svého vzniku v roce 2002, neskutečné množství práce. Díky vytrvalému úsilí jeho členů se podařilo tento gotický skvost nejen uchovat, ale také zpřístupnit veřejnosti, a já všem velice děkuji. Věřím, že se Vízmburk stane oblíbenou turistickou destinací. O které jiné památce se v naší zemi hovoří jako o českých Pompejích?“ uvedla náměstkyně Berdychová.

Na návštěvníky čekají nové expozice, které mají za cíl přiblížit historii hradu a také průběh archeologického výzkumu na hradě a činnost sdružení při jeho obnově. Jsou tematicky rozdělené, například v jedné místnosti se návštěvníci dozvědí o historii hradu, v jiné, jak se žilo na hradě v první polovině 15. století. Turisté uvidí také velkou maketu hradu či originální architektonické prvky, které se na hradě našly.

Vízmburk je zatím otevřený jen v sobotu a v neděli, od července do září pak každý den od 10:00 do 18:00 včetně pondělí. 

Redakčně upraveno

Zdroj: Královehradecký kraj

Zdroj foto: Pixabay

Krásy Karlovarského kraje, poznávané ze sedla kola, si můžete zpestřit se soutěžením o 5 jízdních kol, 5 odpočinkových pobytů a další zajímavé ceny. Stačí si vybrat z 15 nabízených cyklistických tras, ze kterých si vybere naprosto každý. 

Příznivci cykloturistiky se mohou těšit na nový ročník soutěže Cyklopecky Východní Čechy, kterou organizuje Destinační společnost Východní Čechy ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Královéhradeckého kraje a oblastními destinačními společnostmi.

Autoři soutěže nachystali 15 tras s cyklistickými tipy z Královéhradeckého a Pardubického kraje. Na těchto trasách jsou umístěna razítkovací místa. Každý, kdo nasbírá alespoň pět razítek z pěti různých tras, může hrát o jízdní kola, pobyty na různých místech východních Čech a další krásné ceny.

Soutěž startuje 1. června a potrvá do konce září.

Všechny podrobnosti k soutěži, a především dobré cyklistické tipy naleznete na webu www.cyklopecky.info.

Poznejte krásy východních Čech ze sedla kola!

Redakčně upraveno

Zdroj: Královehradecký kraj

Zdroj foto: Pixabay

Nevyužívané rybí sádky v přírodní památce Roudnička a Datlík v Hradci Králové nahradí vodní tůň. Na odstranění několika malých betonových nádrží a jejich nahrazení přírodě blízkým prostředím, přispěje Královéhradecký kraj.

Vznikne hodnotný biotop pro obojživelníky, který zvýší biodiverzitu přírodní památky. Očekává se, že tuto lokalitu velmi rychle osídlí zejména skokan skřehotavý, skokan zelený a čolek obecný. Tůň jim svými parametry poskytne vhodné prostředí k životu i rozmnožování.

Nová tůň bude mít proměnlivou hloubku do 1,4 metru a bude umožňovat plynulý přechod z vodního do suchozemského prostředí bez umělého navyšování okolního terénu.

Vodní plocha s osluněnou hladinou by měla přilákat také vážky a skýtat lepší podmínky i pro vodní vegetaci – například ohroženou tajničku rýžovitou. Efekt revitalizace bude dlouhodobý s jednoznačným přínosem pro přírodní památku ležící na území města Hradce Králové.

Redakčně upraveno. 

Zdroj a foto: Královehradecký kraj

Městys Nový Hrádek na Náchodsku otevřel na vrchu Šibeník rozhlednu, která vznikla z tubusu bývalé větrné elektrárny. Rozhledna je přístupná bezplatně od východu do západu slunce. Návštěvnické infocentrum vybudované u rozhledny z bývalé trafostanice větrníku by mělo veřejnosti začít sloužit na jaře roku 2021. Do okolí se ale můžete vypravit už nyní. 

Vyhlídková plošina rozhledny je 32 metrů nad zemí a lidé se na ni dostanou po točitém schodišti kolem tubusu. Vstup na točité schodiště rozhledny bude možný také po lávce z infocentra. Turisté z rozhledny dohlédnou na hřeben Orlických hor, Krkonoše, ale i na Kunětickou horu u Pardubic. Rozhledna stojí na páteřní turistické červeně značené trase, tzv. Jiráskově cestě, která vede z Náchodska do Orlických hor.

Rozhledna vznikla v nadmořské výšce 655 metrů na vrchu Šibeník za 13,6 milionu korun bez DPH v rámci projektu Česko-polská hřebenovka - východní část. Většinu nákladů pokryje evropská dotace.

Rozhledna je poslední ze čtyř plánovaných na hřebenové trase v česko-polském pohraničí na území Královéhradeckého kraje. Již dříve s podporou evropských peněz vznikly rozhledny na Velké Deštné v Orlických horách, u Olešnice v Orlických horách a ve Vysoké Srbské.

Větrný park o čtyřech větrnících o celkovém výkonu 1,6 megawattu postavil na Šibeníku v roce 1995 soukromý investor. Prototypové zařízení se však kvůli technickým potížím a problémům s hlukem nikdy nedostalo do trvalého provozu. Park později získala společnost ČEZ, která na jeho místě chtěla postavit jeden obří větrník. I z tohoto záměru sešlo. ČEZ nakonec tři větrníky zbourala a v roce 2013 jeden tubus bez vrtule s pozemky parku a objektem trafostanice za 350.000 korun prodala Novému Hrádku.

Redakčně upraveno

Zdroj: Nový Hrádek

Foto: Pixabay